Svátky a tradice v Řecku
Termíny prázdnin na řeckých státních školách:
22.6.-31.8. letní prázdniny
24.12.-7.1. vánoční prázdniny
1.1. Nový rok a svátek Ágios Vassélis neboli sv. Vasil
Vyměňují se drobné dárky, děti chodí od domu k domu a zpívají koledy (kalanta). Cizinci si dávají snítku bazalky.
6.1. Zjevení Páně
Oslava pokřtění Krista v řece Jordán. Do vody, ať už do moře, řeky či jezera se hází kříž a mladí chlapci mají za úkol pro něj skočit, vylovit ho a donést zpět.
7.1. Jan Křtitel
Náboženský svátek a oslava výročí dne, kdy bylo k Řecku připojeno souostroví Dodekanés. Bylo to roku 1948.
30.1. ("Trion Hierarchon")
Každé město má i svého patrona a v den jeho svátku mají žáci a studenti v daném městě nebo čtvrti volno (nikoliv pracující).
25.3. (Den řecké nezávislosti - připomínající boj za osvobození z turecké nadvlády)
Velikonoce
Ve spojení s velikonocemi předchází pohyblivý církevní svátek tzv. Čisté pondělí ("Kathara Devtera" - zahájení předvelikonočního půstu 40 dní před velikonocemi) a následuje svátek "Ducha svatého" (40 dní po velikonocích).
Existují dva týdny prázdnin velikonočních (týden před velikonocemi a týden po nich), které stejně tak jako velikonoce nemají pevný termín.
Řekové na Velikonoce jedí pečené jehněčí a polévku Majiritsu z jehněčích vnitřností. Vajíčka barví jen na červeno jako symbol Kristovy krve. V noci ze soboty si je vzájemně vyměňují a ťukají špičkami vajec o sebe. Komu se vajíčko nerozbije, může si něco přát a bude mít po celý rok štěstí.
Dnem pracovního volna je rovněž 1.5. (svátek práce a svátek jara) - vztahuje se na pracující i na studenty. Všechny vstupní dveře se zdobí čerstvě natrhanými kyticemi.
25.5. Jónský den
Oslava výročí připojení Jónských ostrovů k Řecku. (Rok 1864)
30.6. Svátek svatých apoštolů
15.8. (Nanebevzetí Panny Marie),
Spadá do letních prázdnin (pracující mají volno)
28.10. Den Óchi
v tento den všichni Řekové slaví výročí odmítnutí italského ultimáta v roce 1941. Ministerský předseda Metaxas se tehdy rozhodl bez předchozího povolení řecké vlády a odmítl Mussoliniho žádost o povolení vstupu italských vojsk na řecké území. Znamenalo to začátek boje Řecka proti okupaci.
Pro děti a studenty je volným dnem i 17.11.(nikoliv pro pracující)
Vánoce
Řekové pečí Kourabiedes a Melomacarona a Vánoce si prostě užívají. Restaurace, společnosti, úřady a jiné administrativní budovy mají v tuto dobu zavřeno.
Na Štědrý večer děti chodí od domu k domu, zpívají koledy (Kalantas) a za to dostávají ovoce nebo sladkosti. Nosí s sebou i malé hudební nástroje - bubínky či triangly. A hodně se snaží. Vědí totiž, že dostanou spoustu dárků. Ne ale od Ježíška, ale od sv. Vassilise 1.ledna.
Typickým vánočním pokrmem je posvátný chléb Christopsomo. Je sladký a připomíná naši Vánočku či Mazanec. Tento chléb je potom součástí každého prostřeného stolu. Má různý tvar a zdobí se všelijakými ornamenty, většinou připomínajícími profese členů rodiny.
Asi se budete divit, ale vánoční stromeček není v Řecku tak běžnou záležitostí jako u nás. Ve většině domácností stojí na stole mělká dřevěná miska s kousky nitek kolem okrajů a výhonkem bazalky, omotaným kolem dřevěného kříže. Jen malé množství vody v misce udrží bazalku naživu. Jednou za den potom chodí matka (nebo jiný člen rodiny) po celém domě a namáčí bazalku a kříž do posvátné vody a vysvěcuje s ním každý pokoj. Tento rituál má ochránit dům před Killantzaroi. To jsou zlí skřeti, kteří údajně způsobují různé pohromy v domácnosti jako kysnutí mléka, zhasínání ohně, apod.
Rodiny se setkávají, hrají se společenské hry. 1.ledna se nalívá svatá voda Sv. Vassila do všech mís a nádob na vodu po celém domě.